2.2. 2016 Blechy na Stopách

Kdo neznáte paní Alenu Mašikovou osobně, tak byste si, stejně jako já dříve, mohli myslet, že návštěva vernisáže je něco docela nudného. Budou tam vystaveny obrazy či jiná díla, pár postávajících lidí, které neznáte a vlastně ani nevíte, co si s nimi říct. Možná byste tam byli z důvodu, že vás tam někdo pozval a nechtěli byste autora urazit. Odcházeli byste nejspíš o nic moudřejší než jste přišli, navíc s otazníkem v hlavě, zda ten večer vám nebo někomu z hostů vůbec něco dal. 
Kdo ale Alenu alespoň trochu znáte, víte, že vždy dostanete mnohem více, než očekáváte. A tak tomu bylo i 2.února v krásných prostorách Podbrdského muzea v Rožmitále pod Třemšínem při příležitosti otevření její výstavy s názvem Stopy. 
Už u vstupu nás přivítala krásná mladá děvčata a než jsme si stihli svléci kabáty, stihli jsme se přivítat s několika známými tvářemi z Alčina okolí. Všude panovala přátelská atmosféra a skoro to vypadalo, že jsme na rodinné či přátelské párty. Poznal jsem mezi přítomnými její přátele, spolupracovníky ze školy, členy rodiny a přátele jejích přátel. Prostě parta skvělých lidí.
Alčina krásná díla vyvěšena či vystavena po všech stěnách byla doplněna jejími verši, psanými na stroji. Ano, důraz na atmosféru a styl. Z obrazů vnímám otevřenost a přímost při tvorbě, nevyhýbání se žádným tématům. Všude je vidět dotažení do konce. Nesvázanost konvencí a originalita. Dokazuje to například i hadí kůže jako součást kompozice na jednom z obrazů. Každý obraz je krásný jinak a mně nepřísluší jakkoli je dále komentovat či hodnotit. Stojí za to je vidět. 
Vlastností skvělých lidí je skutečnost, že k sobě přitahují další skvělé lidi a nápady, a tak můžeme být vděčni panu Miroslavu Zábranskému, že výstavu obohatil hudebním vystoupením, v podání jeho dětské skupiny Moje Blechy. V celém sále bylo absolutní ticho, když děti zpívaly asi pět písní s vlastním doprovodem na ukulele. Pan Zábranský vede děti již druhým rokem a vystoupení blech vždy sklízí úspěch. Ohromily nás jak společně zahrané a zazpívané skladby, tak i sólová vystoupení v podání Natálky.
V krásně zklidněném sálu se pak slova ujala sama Alča, čemuž jsme pozorně naslouchali s připravenou skleničkou v ruce. Dozvěděli jsme se, proč se vernisáž jmenuje Stopy, a také měli možnost vyslechnout si vděčná a láskyplná slova na adresu její maminky, dcery, ale také například Centra domácí péče RUAH o.p.s., kterému se rozhodla věnovat darem pět ze svých krásných obrazů. Křest autorčiny knižní prvotiny Kříž na smetišti jsme završili společným přípitkem, který odstartoval individuální zábavu. 
Pro toho, kdo by snad byl v těchto krásných prostorách muzea poprvé, byla možnost si zdarma muzeum projít a vyslechnout si i zajímavé povídání o Rožmitálu od paní Marie Kabátníkové, pracovnice  muzea. Můžeme být vděčni muzeu za jeho zajímavé expozice, kde jednoznačně vítězí speciální „převlékací“ komnata s historickými oděvy, zbraněmi a výstrojí. Super vyžití pro děti, které by jinak na vernisáži mohly mít pocit, že je to zábava jen pro dospělé.
Připravené pohoštění pro všechny postupně mizelo v ústech nás všech, odpoledne se nenápadně rychle přehouplo ve večer a tak i pro nás nastal čas vydat se domů. Naplněni krásnými pocity a zážitky nás napadá jen jediný vzkaz dalším lidem:
„Budete-li mít kdy v životě možnost účastnit se některé akce s Alenou Mašikovou, rozhodně toho využijte. Stojí to vždy za to.“

6.2. 2016 Tomáš Krůpa

12.02.2016 21:28:25
zabransky182

Návštěvnost stránek Mých Blech

Kalendář zkoušek a vystoupení

Moje Blechy děkují společnostem
 Webgarden.cz  za umožnění vzniku těchto stránek a poskytnutou technickou pomoc 
 Kytary.cz  za laskavé svolení k použití některých obrázků nástrojů ze stránek společnosti.

Poděkování patří také všem, kteří svými příspěvky do ankety, maily, komentáři nebo zprávami přispěli, nebo přispějí k vylepšení stránek Mých Blech.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one