11.1. 2016 Paní ředitelka Základní školy Bratří Čapků v Příbrami Mgr. Alena Mašiková Mým Blechám

Moje milé Blechy,

když jsme si před dvěma lety s vaším panem učitelem, dlouholetým přítelem naší rodiny, povídali na jednom našem společném setkání o tom, jak by bylo hezké, kdyby děti zase rády zpívaly a hrály, ať už samy nebo v nějaké partě, kapele či jiném hudebním spolku, nenapadlo mě ani ve snu, že něčeho podobného budu svědkem. To, že se najde někdo, kdo by si tento nelehký úkol vzal na sebe, že to bude dokonce děda od našich žákyň a dokonce náš rodinný přítel, to jsem pochopila v momentě, když se Mirek Zábranský objevil s ukulele v ruce. Jako zdatný kytarista a hudebník každým coulem uchopil ukulele jako „božský nástroj“ pro každého, kdo chce hrát a mít z toho radost. Musím se přiznat, že i já jsem neodolala, a nástroj, pro mě do té doby neznámý, jsem pořídila, no, popravdě jsem ho dostala jako dárek. Každé pondělí v loňském školním roce jste se pravidelně scházeli, hráli, učili se, mučili své prsty a často i nervovou soustavu. Domnívám se, že i nervy pana učitele Zábranského dostávaly nejspíš zabrat. Ale vaše veliké úsilí, trpělivost a tvrdá práce přinesly, jak se říká, ovoce. Najednou byly vidět výsledky, nejprve v podobě jednoduché melodie, potom dostaly podobu jednodušších písniček a skladeb. První veřejné vystoupení na našem školním vánočním jarmarku, na to nikdy nezapomenu. Podařilo se vám zaujmout všechny na jarmarku tak, že dav úplně ucpal přístup k jednotlivým prodejním místům a s otevřenou pusou vás poslouchali všichni, vaši spolužáci, učitelé i rodiče. Viděla jsem na vás, jakou z toho máte radost, jak vás hraní těší a jak si to, společně s vašimi kamarády z kroužku, kteří i když nehráli, tak zpívali, užíváte. Na rozdíl ode mě jste vytrvali. Ne snad, že by mi chyběla dávka trpělivosti, ale nebyla jsem tak pilná jako vy, a taky to je slyšet. Budu si doma pokračovat svým šnečím tempem. Při vystoupení na červnové školní slavnosti, bylo vaše vystoupení přímo skvělé. Aplaus, který jste sklidili, byl opravdu zasloužený. Filipův „ostrý“ nástup nenechal v klidu jediného člověka v hledišti a Natálčin „andělský“ hlásek jediné oko suché. Měla jsem to potěšení vás všechny sledovat ze zákulisí a řeknu vám, byl to opravdu požitek. Byla jsem zvědavá, jestli se sejdete znovu na začátku letošního školního roku, jestli vydrží i pan Zábranský, jestli budete mít znovu chuť a sílu pustit se do vaší ukulelehry. A co se nestalo! Nejenom že jste se sešli a hráli s novou chutí a vervou, ale přišli i další kamarádi, kteří začali přesně tam, kde vy loni. 
Přeju vám, moje milé Blechy, mimochodem ten název fakticky sedí, aby vám struny vždy ladily, aby se vám noty nerozházely a nezačaly po linkách skákat tak, jak to umíte jedině vy, aby vás neopustila chuť hrát a zpívat. Při zpěvu a hře zapomínáme totiž všichni na smutky, na únavu, na to, že nás něco bolí nebo že nemáme náladu. Takže hrajte, moje milé Blechy, až vám struny budou praskat. Všechny smutky totiž zahání nejenom „dělání“, ale právě i ty, vámi bezvadně zazpívané a zahrané, písničky a skladby. Budu moc ráda, když zahrajete na únorové vernisáži mojí výstavy. Vašemu panu učiteli, našemu příteli, panu Miroslavu Zábranskému, moc děkuji za všechen ten čas a trpělivost.


V Příbrami dne 11.1.2016 Vaše paní ředitelka Alena Mašiková


12.02.2016 21:27:14
zabransky182

Návštěvnost stránek Mých Blech

Kalendář zkoušek a vystoupení

Moje Blechy děkují společnostem
 Webgarden.cz  za umožnění vzniku těchto stránek a poskytnutou technickou pomoc 
 Kytary.cz  za laskavé svolení k použití některých obrázků nástrojů ze stránek společnosti.

Poděkování patří také všem, kteří svými příspěvky do ankety, maily, komentáři nebo zprávami přispěli, nebo přispějí k vylepšení stránek Mých Blech.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one